Aneb pokud by nespáchali sebevraždu, jak by vypadal jejich vztah po dvaceti letech... Co je to láska? Štěstí? Smích? Rozkoš? Bolest? Slzy? Trápení? Naděje? Nevím. Možná ještě lež, hřích. Každý ať si odpoví sám. A čím se dá měřit?
Byla to láska na první pohled. Oheň, který hořel v jejich srdcích, se zdál být věčný. Pouto lásky se nemělo nikdy přetrhnout. Aspoň si to slibovali. Ale jak všichni víme, slibovat to, co se nemůže splnit, by se nikdy nemělo. Jejich mladá těla a duše toužila po sobě. Život jeden bez druhého si nikdo z nich neuměl představit. Byli pouze pro sebe. Neohlíželi se zpět. "Osud nás spojil a pouze smrt nás může rozdělit", říkali si.
Dny trávili povídáním.Smáli se snad všemu, na co si vzpomněli. Ale hlavně-milovali se. Nádherně dlouze a vášnivě. "Nic a nikdo nás nemůže rozdělit. Nikdo nepřetrhne pouto naší věčné lásky".
Jenže znepřátelené rodiny se tomu snažili udělat přítrž. Marně!
Překonali spolu množství nepřekonatelných překážek. Dokonce je násilím od sebe odtrhli a zavřeli na dlouho dobu. Mysleli, že tím jejich lásku zlomí. Šeredně se spletli! Nenechala se zlomit. Naopak. Posílila a zdála se být ještě pevnější. Byla jako tvrdá skála. Ale i tvrdé skály rozdrtí zub času a zbude po nich pouze písek. Ten písek rozfouká vítr a déšť spláchne do údolí.
O dvacet let později....
Julie:"Miluji ho víc, jak svůj život. Miluji ho celým svým srdcem. Proč mu to nestačí? Nevím. Možná se pletu a nemiluji ho už vůbec. Jak to mám poznat? Jsem z toho zmatená. Ale vím, že dříve jsem to věděla a uměla to poznat. Proč dnes ne? Co zapříčinilo ten stav, že nevím a neumím?
Milování s ním bylo kdysi tak nádherné. Plné vzrušení a slasti. Těšilo mne, dávalo velké uspokojení. A dnes? Bolí. Moc. Moc bolí. Je to šílená bolest, na kterou nemám lék. Cítím, jak mi hučí v hlavě, jak hoří celé tělo. Mé rty jsou suché a vyprahlé. Chtějí tu žízeň zahnat. Má ňadra jsou vařící, chtějí zchladit dlaněmi muže. Má kundička touží po slasti. Po velkém, silném a tvrdém penisu.
Oo!Kde jsi můj Romeo? Hledám tě ,nemohu najít. Hledám muže, chlapa, kluka, kohokoliv, který ukojí mou touhu. Který napojí mé vyprahlé, žíznivé rty. Zchladí dlaněmi vařící ňadra. Dopřeje slast mé hladce vyholené a šíleně mokré kundičce. Který do ní strčí svůj velký, silný a tvrdý pyj a bude přirážet. Zasouvat ho dovnitř a vytahovat ven. Bušit do mé slaďoučké, šťavnaté pičky. A já budu slastně sténat. Vyšpulovat ji. Budu přijímat jeho nárazy, tisknout k sobě tělo muže. Podrobím se mu celá a otevřu své lůno dokořán. Pohltím jeho tvrdý, hodně nadržený pyj. Budu na něho dosedat. Pohybovat se, skučet slastí. Ukojím svůj zběsilý chtíč a napojím své žíznivé tělo!
Ale nechci přijít o duši!!!
Ach, můj Romeo, pomoz!!!"
Romeo:"Je mojí nejdražší bytostí na světě. Miluji ji víc, než cokoliv. Stačí jí to? A nebo ji vůbec nemiluji a namlouvám si, že ano. Jak to poznám, že to je láska? Dříve jsem poznal. Dnes to nedokážu. Proč ne? Zapříčinil jsem ten stav já sám? Milování s ní kdysi bylo tak nádherné. Tak vzrušující a tak slastné. Dávalo mi sílu, uspokojení, dobrou náladu. Dnes umírá ve velkých křečích. Umírá už dlouho. Zemře? Nebo se zázračně uzdraví?
Kde jsi má Julie?
Hledám ženu, dívku, která ukojí mou velkou touhu po hladovém, tvrdém sexu. Která mě také něžně přitiskne. Která probudí můj pyj zase k životu. Budu masírovat její nádherná, horká ňadra. Čechrat voňavé vlasy. Pít rosu z jejich rtů. Tulit k sobě. Objímat. Ona potom nastaví svou prdelku, otevře vlhkou kundičku a já budu přirážet. Divoce, tvrdě, dlouze. Otírat se údem o vařící stěny lůna. Napichovat ji na nadržený chtíčem penis. A odevzdám své sémě. Ukojím svůj chtíč!
Ale nechtěl bych odevzdat duši!!!
Ach, má Julie, pomoz !!!"
Zkuste se zamyslet, jestli není v každém z nás trochu z Romea a Julie.
| < Předchozí | Další > |
|---|
