Znaly jsme se už odmala. Bydlely jsme kousek od sebe, chodily spolu do třídy, skoro ve stejný čas jsme se obě zamilovaly — a zažily i zklamání a rozchody.
Moje první láska skončila skrze cigarety a podobně dopadla i moje kamarádka Jindra — jen s tím rozdílem, že v jejím případě byl příčinou rozchodu alkohol. Když mi to vypravovala, byla moc smutná, svěřila se mi, že ho měla moc ráda a že mu dala i své panenství.

Přestože se Nora vdala teprve před půl rokem, je už svému manželovi nevěrná. Na tom by nebylo nic tak divného, kdyby tím třetím v manželském trojúhelníku byl muž. Ano, tušíte správně. Nora si vybrala za milence ženu. Ne, že by ženám dávala přednost před muži, ale vždycky obdivovala krásné dívky, které potkávala na ulici. Nikdy neodolala pohledu na jejich houpající se plná ňadra, dráždivou chůzi a vlnící se boky. A při tom si představovala, jak asi vypadají nahé, jaké mají hebké tělo a jak asi umějí být něžné.

Ještě před několika týdny by mě vůbec nenapadlo, že propadnu posedlosti lesbické lásky a budu prahnout jedině po intimních chvilkách ve společnosti půvabných přítelkyň. A přece se to stalo pravdou. Ráda se vám svěřím s tím, jak to u mě všechno proběhlo. Ležela jsem jednou dopoledne ve své posteli a moje nálada se blížila k bodu mrazu. Den předtím jsem se totiž definitivně rozešla se svým klukem. Byl to sice krasavec, kterého mi všechny kamarádky záviděly, ale jen já jsem věděla, že kromě krásy má v sobě i nejméně tolik sobectví.

Jmenuji se Zita a chtěla bych se s vámi podělit o několik zážitků z mého života. Budou se týkat hlavně líbání. Poprvé jsem se líbala ve svých patnácti letech. Na tom by toho moc nebylo. Jenomže poprvé to bylo s mou sestrou Lenkou. Už od dětství jsme si byly velmi blízké, asi proto, že jsme dvojčata.

Psal se rok 1985 a v tehdejším Československu vládla sice už slabší, ale přesto totalita. O to radostnější bylo, že mě pozvala na prázdniny moje velmi bohatá teta z Francie. Žila na francouzské Riviéře sama v obrovské vile, protože strýc před několika lety zemřel. 30. Června skončila škola a já se mohla vydat vlakem směrem do Canes. Bylo mi tehdy 18 a měla jsem před sebou poslední ročník gymnázia, svého kluka, se kterým jsem ale ještě nic neměla.