Erotické povídky, Erotika

Prostě mám strach," opakovala Letissa už potřetí, a když se jí Harry podíval do tváře, neměl nejmenší důvod o tom pochybovat. Přesto zavrtěl hlavou. „Podle mě to jsou fámy. Divoký sexuální večírek, prosím — ale sadistické orgie? Nemůžu uvěřit, že by Lewis byl tak... Netrpělivě ho přerušila: „Co ty o něm vůbec víš? Vždyť ho vůbec neznáš! Je to slabošskej, zakomplexovanej hajzl! A ta jeho mrcha je ještě mnohem horší!"

„Myslíš jeho ženu Ninu?" zeptal se užasle Harry a tváře mu polil ruměnec.

„Koho jinýho asi? Můžeš na to vzít jed, že jsem v životě nepoznala krutější sadistickou svini!"

Harry zaraženě mlčel. Pozvání na večírek na jachtě Lewise Manhelma ho potěšilo a velmi si ho vážil. Považoval ho za vstupenku do nejužšího kruhu Lewisových přátel. Nebylo lehké uvěřit, že se nejedná jen o přátelský mejdan, i když pochopitelně zpestřený několika sexuálními intermezzy.

„A co Clara?" zeptal se váhavě.

„Myslím, že z toho má stejnou hrůzu jako já, ale je pevně rozhodnutá tam jít. Vůbec nechápu proč. Nechtěla mi nic říct."

„Sakra, holky, když jste tak vyděšený, tak proč na ten večírek lezete? Mohla bys mi to laskavě vysvětlit?"

Letissa se smutně usmála. „Když ono to není zas tak jednoduchý... Když se na to pozvání vykašleme, rovnou se můžeme rozloučit s prodloužením smlouvy na příští rok. A já už nejsem zrovna nejmladší — aspoň ne tolik, abych začínala někde úplně jinde v konkurenci dravejch kočiček... Harry, už dvakrát v životě jsem byla docela na dně. Bez peněz, bez práce a navíc úplně sama. Netoužím si to zopakovat. A tohle jsou přece jen do určité míry jenom dohady. Možná se opravdu bojíme docela zbytečně."

Manhelmova jachta byla fantastická, koupání v moři báječné, oběd výtečný, počasí skvělé. Zato Harryho nálada nestála za nic.

Opíral se o zábradlí stranou ostatních a díval se, jak Letissa leze z vody. Vystoupila po žebříčku, přehoupla se přes zábradlí a postavila se vedle něho. Jak se zadýchala, nahé prsy se jí půvabně zvedaly a klesaly. Nevšímala si ho a zamyšleně hleděla k útesům. I odtud bylo vidět, jak příboj s děsivou silou buší do rozrytých skal a zahaluje je v pravidelných intervalech oblaky vodní tříště. Harry na Letisse poznal, jak se loučí s myšlenkou vrhnout se do vody a doplavat k pobřeží, kdyby bylo nejhůř. I kdyby se jí to povedlo, vlny by s ní mrštily o skály a změnily ji v beztvarý krvavý žvanec. Nemělo to cenu. Jachta stála pevně na kotvách uprostřed klidné vody, ale kolem ní se do půlkruhu tyčil tak nepřístupný pás pobřeží, že už pouhý pohled na ně zbavoval odvahy.

„Neměla by ses takhle tvářit," zašeptal jí Harry. „Už si toho všimli."

„Když já nemůžu," stěžovala si Letissa. „Všechno se ve mně svírá. Je mi nanic. Neměla jsem sem jezdit."

„Trochu pozdě! Už jsi tady, takže by ses měla chovat tak, jak se od tebe očekává. Pojď, vrátíme se k nim."

Banketu na palubě se účastnilo asi třicet lidí. Žádné manželské páry, samí ctihodní mužové a také několik vlivných žen. Někteří s sebou měli oslnivé krásné náhražky manželek pro volné chvíle. Byly tam i osoby velmi vysoce postavené — jako senátor Loggs, viceguvernér Caron nebo soudce Diemer. Všechno Lewisovi důležití známí, z nichž každý byl nějak spřízněn s činností firmy a zajišťoval její hladký chod a komerční úspěch. Samé uvolněné obličeje s úsměvy širokými jako jejich bankovní konta. Prostě pohoda.

Hosty před vyplutím vítala Nina, na očích obrovské sluneční brýle. Nikdo nemohl poznat, kam se dívá, a ona viděla všechno. Připomínala dravého ptáka, vznášejícího se na obloze a číhajícího na kořist.

Harryho přítomnost na palubě vzala na vědomí s přehnanou zdvořilostí, kterou marně zakrývala rozčarování a zlost. Ihned pochopil, že Lewis jí o jeho pozvání neřekl — a jí se to vůbec nelíbí.

Později Harry z několika náhodně zachycených poznámek pochopil, že hlavní program, na který se všichni přítomní velmi těší, se bude odehrávat po večeři ve velkém salónu v podpalubí. A jak tak pozoroval společnost, která si bezstarostně užívala, říkal si, že Letissiny obavy byly zřejmě naprosto liché a že je hlupák, když se také nebaví podle chuti.

Slunce se už znatelně sklonilo k obzoru, když se hosté na zvuk gongu pomalu začali trousit do podpalubí. U dveří je očekávali dva stevardi a úslužně od nich přebírali veškeré oblečení, pečlivě je věšeli na ramínka a odnášeli do šatny. Harry dokonce s jakýmsi obdivem pozoroval ty vážené muže a ženy, jak nonšalantně vystupují ze spodního prádla, odkládají i šperky a se smíchem si navlékají masky. Ty byly stylizovány do japonského středověkého dramatu feng a kryly celou hlavu i vlasy. Pouze Letissa s Clarou dostaly výrazně jiné: Letissa králíčka a Clara ovečku... Servírky v šatech upnutých až ke krku a číšníci ve fraku se mezi nahými muži a ženami pohybovali stejně vznešeně, jako by obsluhovali na banketu v Sheratonu. K vybraným jídlům se podávalo výtečné šampaňské a lihoviny nejlepších značek. Večeře proběhla v nejlepší náladě. Klid byl však zdánlivý, a jak Harry správně odhadl, neměl trvat dlouho.

Dveře se rozletěly a narazily s bouchnutím do stěny. Do salónu vstoupili tři muži oblečení jen v purpurové katovské kápě, které jim zahalovaly ramena. Podle nejistých pohybů Harry poznal Lewise Manhelma, který se už od oběda soustředěně věnoval pití, velké kulaté břicho prozrazovalo senátora Loggse, ve třetím muži spíše vytušil bankéře Tylhena, kterého mu ráno Lewis s úsměvem představil jako svou „zlatou" jistotu. Mohlo by mu být přes padesát, byl také dost při těle, ale dřímalo v něm síly jako v buldozeru. Všichni přítomní okamžitě ztichli.

„Už je to tady," zašeptala Clara a přitiskla se vyděšeně k Harrymu. „Co budeme dělat?"

Objal ji konejšivě kolem ramen. „Jen klid, klid..."

Lewis zvedl ruku, aby si vyžádal pozornost, a opile zařval: „Vážené panstvo! Do... do...," zakoktal se, na poslední chvíli se zachytil okraje stolu a prkenně se narovnal. „Do naší počestné společnosti se vloudila osoba, která nás svou přítomností všechny uráží! Je to děvka, obyčejná špinavá kurva!" škytl a přiblble se zachechtal. „Musíme ji najít a potrestat!"

Potlesk.

Provinilou osobu samozřejmě vybírala Nina. Pomalu kroužila mezi hosty a upírala na každou ženu pohled, který zpod její ďábelské zlaté masky působil zvlášť krutě a odpudivě. I když věděly, že je to jen hra, přesto se jim znatelně ulevilo, když od nich odvrátila zrak a minula je. Za hrobového ticha se zvolna blížila k místu, kde stál Harry s Clarou a Letissou.

Nápad se dostavil až na poslední chvíli. Harrymu taktak zbyl čas, aby stihl dívkám pošeptat pár slov. A to už byla Nina u nich a pohledem probodávala Claru, která se před ní úplně scvrkla. Pak se však Nina obrátila k Letisse a rázně ji uchopila za paži. Dívka málem omdlela.

„To je ona!" Syčivý hlas zazněl do ticha zlověstně jako rozsudek smrti. Kati okamžitě vykročili směrem k nim. Letissa se ani nesnažila vytrhnout, tak byla ochromena hrůzou.

Harry nenápadně pokynul Claře. Poodstoupila stranou a tak, aby to nikdo neviděl, obrátila obsah sklenice do objímky nejbližší lampy. Všechna světla okamžitě zhasla, hudba ztichla.

„Co je? Světlo! Kterej blbec to vypnul? Zapněte světlo!"

Tma se naplnila výkřiky, dusotem bosých chodidel a rachocením převržených židlí. Bliklo několik zapalovačů a mihotavé plamínky ozářily zuřivě zápasící klubko.

Hluk přerušil ženský výkřik; plný, překvapení a vzteku. Vřískot byl v malém prostoru ohlušující. Pak hlasitě pleskly políčky.

„Proč tak ječí, sakra? Copak neví, kolik za to dostane?"

„Zacpěte tý kurvě hubu!" zařval někdo vzadu. Jekot se záhy proměnil v nezřetelné hekání. Do tmy zazářil líný plamínek, rozsvítila se první svíčka. Stevard přinesl trojramenný svícen. Vzápětí světla váhavě ožila, a hned zase zhasla.

„Někde je zkrat, pane," omlouval se stevard. „Hned to najdem."

„Nechte to být. Svíčky stačí," poručil mu Lewis, pozornost už byla upřena k místu, kde dva kati drželi nahou ženu s maskou králíčka. Měla pevně převázaná ústa a maska se jí při zápase posunula, takže nic neviděla. Házela sebou jako pominutá a zpod masky se linulo nesrozumitelné mumlání.

„Šetři své síly, děvko," poradil jí bodře Lewis. „Budeš je potřebovat!" Zapotácel se, říhl a hrubě se rozesmál.

Mezitím už někdo odhrnul závěs v zadní části místnosti. Tyčil se tam vysoký masívní stojan s tlustým břevnem, z něhož visely řetězy s koženými pouty. V levém rohu se hýbaly nějaké stíny. Muž, který byl Harrymu představen jako náměstek okresního prokurátora, tam svíral zadnici nějaké ženy, vrážel do ní mocnými údery a tiše supěl. Stála v předklonu na rozkročených nohou a rukama se opírala o stěnu. Asi si ještě nestačili uvědomit, že už je zase světlo,  a že je ani závěs nekryje.

„Přestaň prcat tu krávu, Wille, a pojď k nám!" houkl na něho Loggs. „Tady bude větší sranda!" Právník překvapeně zvedl hlavu, rychle se od ženy odpoutal a s trčícím údem napochodoval k servírovacímu stolku.

„Začneme?" otočil se Lewis ke zlaté ďábelské masce. Pomalu, ale výrazně přikývla a ukázala ke stojanu. Harry si všiml, jak se jí třesou prsty.

Odvlekli vzpouzející se ženu pod břevno a utáhli jí na rukou pouta. Kroutila se jako šílená, ale kati zatáhli za řetězy a vytáhli ji vzhůru, takže se špičkami nohou stěží dotýkala podlahy.

„Račte, pane senátore," uklonil se Lewis před břichatým katem. „Bude pro nás ctí, když zábavu zahájíte vy osobně."

Za naprostého ticha, které rušily jen mumlavé výkřiky přivázané ženy, přistoupil senátor až k ní. Když se jí poprvé dotkl, trhla sebou a snažila se uhýbat prstům, které jí hladily boky, břicho a prsy. Znovu se neklidně pohnula, když sevřel její pohlaví. Chvíli jí třel stydké pysky a pak zajel mezi ně.

„Ta děvka je úplně suchá," oznámil. „Potřebuje namazat!"

Kdosi mu podal talířek s máslem. Nabral si na dva prsty a ponořil je do pochvy. Žena ztuhla a najednou prudce vykopla. Zasáhla senátora nártem mezi nohy. Úder, vedený plnou silou, z něho vyrazil heknutí. Chytil se za podbřišek, zkroutil se a padl na podlahu. Diváci překvapeně vyjekli, pak se ozvaly pohoršené výkřiky. Loggs se chvíli na zemi svíjel a skučel. Když se konečně znovu postavil, netvářil se ani trochu přívětivě.

„Podržte mi ji!" poručil. Přestože se žena zuřivě zmítala a kopala na všechny strany, podařilo se několika mužům brzy pevně sevřít a roztáhnout její nohy.

„No počkej, teď tě naučím, jak se máš chovat!" řekl výhružně senátor. Uchopil ji za prs, surově zkroutil bradavku a zatáhl, jako by ji chtěl utrhnout. Bylo vidět, jak jí tělem šlehla bolest. Ale drželi ji tak pevně, že se nemohla ani hnout. Pak Loggs škubl rukou — a z hlubokých šrámů se vyřinula krev. Všichni přítomní jeho počínání sledovali se stejným zaujetím jako výsledky voleb. Krvavé pruhy rozbrázdily i kůži druhého ňadra, krev stékala nahé ženě na břicho, odtud přes rozkrok na stehna a kapala na zem.

Loggsovo pohlaví, na chvíli ochromené kopancem, se začínalo vzpamatovávat. Senátor uchopil jeden prs a nechal z něho kapat krev na svůj úd, který trčel téměř vodorovně a stále se ještě zvedal a mohutněl.

„Zmrdám tě tvou vlastní krví, kurvo!" pronesl nenávistně. Nato pokynul mužům, aby ji spustili níž, a vstoupil mezi její stehna. Vnikl do ní zakrvaveným penisem až na doraz. Prohnula se a unaveně se zazmítala. Loggs ji uchopil za bradavky, přitahoval si ji za ně a tvrdě přirážel. Jakmile se toho nabažil, chytil ji za zadnici, kterou nehty rozdrásal stejně jako předtím prsy. Pak do ní vnikl zezadu. Hlava jí skoro bezvládně poskakovala a jen poškubávala nohama. Senátor zrychlil, zbrunátněl a nakonec se do ní vyprázdnil s řevem, za který by se nemuseli stydět ani dva medvědi.

„A teď něco na rozloučenou!" zasyčel. Zapálil si cigaretu a žhavý konec přitlačil na kůži vedle bradavky. Přivázaná žena se vzepjala a vyrazila tlumené zaječení. Vzápětí jí však hlava klesla a ona zůstala viset na poutech a v sevření mužů, kteří ji roztahovali nohy, jako mrtvá.

„Ta je moc choulostivá," poznamenal opovržlivě senátor. „Ale však vy ji už postavíte na nohy!"

Někdo přinesl kbelík studené vody a vychrstl ho na ni. Spustili ji na zem a nechali ji být. Vědomí se jí vrátilo skoro ihned. Rozkašlala se, bezvládně se zkroutila na podlaze a zasténala.

„To je strašné," pošeptal Harry Letisse. „Nikdy by mě nenapadlo, že jsou ty opory společnosti něčeho takového schopné."

„Moc je jako droga. Uvolňuje zábrany a dodává pocit božské všemohoucnosti a beztrestnosti. Bože, když si pomyslím, že jsem měla být na jejím místě! Brrr! Chudák ženská...," vzdychla.

„Jen ji nelituj. To je všechno její práce," zabručel Harry.

Přitočil se k nim Lewis s lahví whisky v ruce. „Tak co, Ninuško, jak se ti tu líbí?" blábolil a stěží udržoval rovnováhu. Naštěstí už byl tak opilý, že si ani nemohl všimnout, že se pod zlatou maskou skrývá někdo docela jiný. Zachechtal se a hmátl Letisse mezi nohy. „Copak, ty dneska nemrdáš, Nino?" Praštila ho přes ruku a odstrčila ho. Zapotácel se a upadl. Pořád se chechtal.

„Je hnusnej! Parchant zrzavěj!" ulevila si Letissa a šla si nalít něco na povzbuzení.

Společnost se mezitím dostávala do varu. Páry se mísily, muži se zmocňovali žen a ženy mužů, souložilo se všude, v nejrůznějších polohách.

Plnoštíhlá žena ležela na zádech na stole a přitahovala si nohama muže, který do ní divoce vrážel. Rukama masírovala penis dalších dvou mužů a ani nevnímala, že leží na podnose s chlebíčky, s hlavou ponořenou týlem do mísy s majonézou. Zatímco do ní muž ejakuloval, sperma z dvou penisů jí stříkalo do úst. Lačně ho polykala, chichotala se a olizovala si potřísněné rty. Několik párů se milovalo na zemi pod stoly. Jiný muž ohýbal přes servírovací stolek ženu s maskou upíra. Držel jí nohy ve vzduchu a s hlavou zakloněnou řičel v extázi. Další žena se opírala čelem o stěnu a vystrkovala zadnici proti soudci Diemerovi. Ječela při každém přirážení a kňučela, když ji bil přes prsa a přes zadek.

Dříve elegantní dáma, jedna z vůdčích osobností ženského hnutí, se válela na klíně senátora Loggse, uculovala se a se zájmem sledovala, jak jí patlá na nahé prsy čokoládový krém. V jedné ruce měla pohár s vínem, druhou povzbuzovala penis z parlamentu...

„Pojď, začneme taky něco dělat, ať tady nestojíme jako pitomci. Ještě by si toho všimli," navrhl Harry Claře, která se vedle něj objevila.

„Ty si myslíš, že mám na něco takovýho náladu? Je mi ze všeho na blití!" bránila se.

„Mně taky, jestli tě to utěší," ušklíbl se Harry. „Ale hlavně musíme být nenápadní." Odvedl ji k menšímu stolku, donutil ji, aby se položila na záda a objala mu nohama bedra. „Takhle jsme tu jako neviditelní," říkal, když zlehka narážel ochablým údem na její klín. Věděl, že v mihotavém světle několika svíček nemůže nikdo zpozorovat, že se nemilují doopravdy. Letmo se rozhlédl po Letisse, ale nikde její masku neviděl.

Zato spatřil, že dosud nenechali na pokoji Ninu. Poté, co se na ní po Loggsovi vystřídalo nejméně pět dalších mužů, padla do oka asi padesátileté ženě s tváří ukrytou pod maskou kojence. Svírala právě Ninin levý prs a dráždila si s ním stydké pysky. Druhou rukou si masírovala poštěváček. Pak se uvelebila mezi jejími rozevřenými stehny, zabořila jí hlavu do rozkroku a oběma rukama jí mačkala ňadra. Nina se po ní slabě ohnala. Žena navztekaně vyskočila, odněkud vyndala bič a začala ji šlehat. Spoutaná Nina se jí svíjela u nohou, bezmocně trhala pouty a marně se snažila uhýbat. Žena se rozpřahovala se stále větší náruživostí. Řemeny svištěly, mlaskavě dopadaly na vlhké tělo a zanechávaly na pokožce dlouhé rudé pruhy. Některé přetínaly nahé zkrvavené prsy, jiné sahaly až ke stehnům a do rozkroku. Asi po patnácti ranách Nina znovu omdlela.

Žena se ušklíbla, vzkřísila ji ledovou vodou a lehla si na ni. Náhle se chovala úplně jinak. Něžně ji laskala, třela se o ni, převalovala se s ní v kaluži vody a vzdychala.

„Báječný večírek, že jo!" vykřikoval Lewis Manhelme, sedě opodál na zemi s nepostradatelnou láhví kořalky. Mezi nohama se mu choulila hezká dívka, které z úboru číšnice zbyla už jen krajková čelenka. Soustředěně sála jeho penis, který však nejevil nejmenší snahu se vzbudit. Lewis se zašklebil na Claru a něco zablábolil.

„Měla by sis pro jistotu taky vyměnit masku," poradil Harry Claře a starostlivě se rozhlédl. Zjistil, že už to nebude tak těžké, válelo se jich po zemi hned několik. Harry stáhl Claru pod stůl, došel pro jednu ženskou masku a rychle provedli výměnu.

„Dělej, že do mě stříkáš, Harry," požádala ho o chvíli později Clara.

„Jak myslíš, jenže to tě pak budou obtěžovat ostatní," namítl.

„Možná. Ale chci taky něco nechat na památku naší milované Ninušce," řekla tak nenávistně, až se Harry otřásl.

Trpělivě počkala, až pár, který se na těle Niny zrovna miloval, skončí a odejde. Pak si vedle přivázané Niny lehla, přitulila se k ní a objala ji rukama a nohama. Zamilovaně jí hnětla prsy a náhodný divák by byl určitě přesvědčen, že jí působí rozkoš. Nina sebou ale trhala, snažila se Claru odstrkovat a tiše skučela. Náhle vyrazila zoufalé zavytí a vzepjala se, jako by jí projela ochromující bolest. Kdyby neměla zavázaná ústa, její křik by určitě ohlušil všechny v místnosti. Clara pustila její prsy, zvedla se a klidně odkráčela ke stolu. Vzala si talířek, nabrala si jídlo a vrátila se k Harrymu.

„Co jsi to s ní prováděla?" zeptal se přísně Harry.

Otočila k němu hlavu. V očích neměla vůbec žádný výraz. „Jen co si zasloužila, Harry. A ještě to nebylo dost." Z jejího hlasu čišela taková zášť, že ho až zamrazilo.

O Ninu se mezitím začal zajímat viceguvernér Caron. Spočívala však v louži vody a krve a vůbec nereagovala. „Už má dost? Nevadí, pánové. Máme tu přece ještě jednu, ne?" vzpomněl si Caron.

Lewis opile přikývl a mávl rukou kolem sebe: „Jo, najděte si ji."

Ninu zatím začali odvazovat; ležela klidně. Sotva však byla volná, strhla si jediným pohybem pruh látky, který jí zakrýval ústa, i masku, postavila se a vztekle zařvala. I když se třásla a potácela, Harry okamžitě poznal, že je v ní energie ještě zatraceně dost.

Vrhla se ke stolu, uchopila velký porcovací nůž a zuřivě se rozhlédla. To už všichni ztichli. Řada hostů ji mezitím poznala a teprve teď jim docházelo, že se stal strašlivý omyl. Harry byl ve střehu.

Všichni přítomní bez dechu sledovali, jak se Nina potácivě rozběhla. Nikdo se nepohnul. Ani Harry, protože Nina nemířila k žádné z dívek, které si předsevzal bránit.

Řítila se přímo na Lewise.

Jakkoliv byl opilý, ihned si uvědomil hrozící nebezpečí. Ale to už byla příliš blízko. Stihl jen nastavit předloktí a odvrátit tak smrtící ránu, která mu mířila na krk. Ostří mu rozřízlo ruku a vnořilo se hluboko do pravého ramene. Šíleně zařval, ale to už se na Ninu vrhli, aby jí zabránili bodnout podruhé. Zranila ještě tři muže, než se ji podařilo odzbrojit a znovu svázat. Zde již pomáhal Harry a zblízka zahlédl její nahé prsy. Nebyly jen popálené a rozdrásané. Obě bradavky byly skrz naskrz probodnuté ozdobnými jehlicemi!

„Ona je šílená! Přišla o rozum!" řekl někdo za Harrym.

Mezerou mezi lidmi uviděl Letissu. Už na sobě měla zase jinou masku a krčila se strachy u stěny.

Zbytečně. Večírek skončil.

„Víš, pořád ještě nedokážu uvěřit, že jsme z toho tak hladce vyklouzli," řekla Letissa u snídaně v Harryho kuchyni.

„Měli jsme štěstí, že Lewis byl tak opilý, že si nic nepamatoval. A Nina si toho pamatuje tolik, že jí to vystačí na hodně dlouho," odpověděl vážně Harry. Ale to, že jsme z toho venku, ještě není tak jisté, pomyslel si sám pro sebe. Výborně, ty idiote, takžes to přivolal, zasténal vzápětí v duchu — když se jako odpověď na jeho pochyby otevřely dveře a ve veřejích stanul Lewis Manhelme s rukou a ramenem v obvazech. Stál mlčky a zkoumavě hleděl na Harryho. Harry polkl a zamumlal něco v tom smyslu, že jsou rádi, že ty včerejší nešťastné události nedopadly až tak tragicky, jak dopadnout mohly, protože vidí, že Lewisovo zranění není až tak těžké, jak být mohlo, protože když se na něj včera Nina vrhla, vyhlíželo to opravdu zle.

Lewis se konečně ušklíbl a přerušil jeho blábolení: „Doufám, že ze mne nemíníš dělat pitomce? Vážně si myslíš, že nevím, jak jste to provedli?"

Harry zmlkl a zatajil dech. Tohle nečekal. „Lew, prosím tě..."

Byl umlčen nespokojeným gestem. „Nech toho! Teď bych od tebe chtěl slyšet jedno. Ale řekni mi pravdu," Lewis se mu zadíval přímo do očí. „Vím, že se ti Nina líbila. Miloval ses s ní někdy?"

Přesně na tuhle otázku měl Harry nejméně chuť odpovídat. Ani nevěděl proč, ale pořád si Lewise v hloubi duše vážil a považoval ho za přítele. Nyní mu žádná lež nechtěla přes rty, a pravdu přiznat nechtěl. Sklopil tedy oči a mlčel.

Lewis chvíli čekal, pak se trpce zasmál. „Nemusíš nic říkat. Všechno je totiž trochu jinak, než jste si mysleli." Odmlčel se a nabral dech. „Za poslední dva roky svedla Nina moře chlápků z WU-DA, kteří zastávali vlivnější postavení nebo vlastnili větší množství akcií. Dokonale si je omotala kolem prstu. Pochopitelně jsem na to přišel. Taky jsem zjistil, proč to dělá. Chtěla skrze svůj rozkrok a krásu, která se jí nedá upřít, ovládnout celou firmu sama. Kdyby jí to vyšlo, odkopla by mě jako psa. To se mi samozřejmě nezamlouvalo. Taky jsem už měl po krk těch jejích sadistických orgií. Víš, Harry, já nemám rád opravdovou krev ani bolest. Jenom na plátně. Nina se mi tím hnusila. Jenže jsem si nebyl jistý, jestli za mnou vůbec bude někdo stát, když se jí otevřeně postavím. Nedával jsem tedy nic najevo a čekal. Abych pravdu řekl, pozval jsem tě, Harry, protože jsem doufal, že mi pomůžeš. A Claru proto, že jsem věděl, jak Ninu nenávidí kvůli tomu, co udělala na podobném večírku před rokem Amandě. Je to tak?"

Letissa přikývla, ale zůstávala ostražitá.

„Dlouho jsem váhal. Věděl jsem, že je to riskantní, ale nakonec jsem to zkusil. No, a vyšlo to. Nedovedete si představit, jak jsem vám vděčný. Doufám, že se na mě moc nezlobíte?"

Zaraženě ho pozorovali a nevěděli co na to říct.

„Nina je teď vyřízená," pokračoval Lewis. „Pobodala kromě mě taky senátora, soudce a náměstka policejního ředitele. To od ní bylo velice nerozumné. Než vyjde z psychiatrické léčebny, bude mít čas si rozmyslet, zda se nechá zbavit svéprávnosti, což byl osud, který připravovala pro mě, nebo přistoupí na rozvod bez jakýchkoliv podmínek a závazků z mé strany. Jinou možnost mít nebude. Není to spravedlivé?"

Harry si to pořád nějak nedokázal srovnat v hlavě. „Jsem z toho blázen. Nemohl jsi přece tušit, o co se pokusíme. Jestli se vůbec o něco pokusíme... Tomu nevěřím!"

Lewis pokrčil rameny: „No, tak bláhový jsem skutečně byl. Asi jsem ti věřil víc než ty sám. Vsadil jsem na tebe, že něco vymyslíš. A jak se ukázalo, tak jsem se v tobě nezmýlil. Nečekal jsem zrovna, že to dopadne takhle," poklepal si na obvazy. „Ale asi bylo lepší, když se Nina domnívala, že to všechno byla moje práce. I pro vás."

„A co kdyby se nám nepodařilo vyměnit masky, dokud byla tma? Nebo kdyby jí náhodou nezavázali ústa? Všechno mohlo tak snadno prasknout!"

Lewis Manhelme se záhadně pousmál a zavrtěl hlavou: „Právě v tomto bodě jsem si dovolil náhodě trochu pomoci. I když tak snad vypadám, nikdy nejsem tak opilý, abych byl hluchý a neschopný uvažovat. Vyslechl jsem, na čem jste vy se tři domlouvali. Takže se světlo jednoduše nerozsvítilo. A vážně si myslíte, že jí někdo zacpal hubu náhodou?"

Harry s Letissou se na sebe udiveně podívali. Lewis Manhelme byl prostě muž, který dokázal vždycky něčím překvapit.

A jak Harryho napadlo, také muž, kterého by si nikdy nepřál mít proti sobě.